Tak můj první článek do nové rubriky "počteníčko" pojednává a celkem známé knize Bohumila Hrabala- Postřižiny, snad všichni viděli stejnojmenný film českého režiséra Jiřího Menzela, dávají ho celkem často, známá scéna je s dlouhovlasou Magdou Vašáryovou a Jaromírem Hanzlíkem , jak lezou na vysoký pivovarnický komín, snad víte.
Ve škole sme v letošním roce Hrabala brali, jeho díla a taky sme si říkali o jeho hrdinech, pábitelích a o pábení, ukazovali sme si to zrovna na Postřižinách a na ukřičeném strýci Pepinovi, příliš mě výklad o Hrabalovi nezaujal, ale když sem byla posledně v knihovně, tak neměli knížky, který sem si chtěla půjčit a vzpomněla sem si jedině na Hrabala a jeho Postřižiny. Tak sem si je půjčila, naštěstí měli jen něco přes 100 stránek. Přečetla sem celou knížku, i když mě příliš nenadchla, asi nemám cit pro Hrabalovo umění, ale přišlo mi to nějak o ničem, nebo spíš takhle, film se mi líbil daleko víc a při čtení knížky sem si vybavovala, jak to bylo ve filmu, a kdybych ho předtím neviděla, tak bych si snad ani nevšimla scény na komíně či stříhání vlasů. Knížka byla částečně psaná nářečím. Snad nic mě nepřekvapilo, ne vlastně jedna věc ano, když dochází ke zkracování vzdáleností, sukní a tak, tak hlavní hrdinka usekne svému psíčkovi ocásek a on je z toho nešťastný, nakonec ho musí její manžel zastřelit, tuhle scénu si z filmu nepamatuju, asi by byla příliš morbidní, jinak se film hodně podobal knize. No pro příště si rozmyslím ,jestli zase sáhnu po Hrabalovi, nějak mě nepřesvědčil... A prozradím vám ještě něco, Postřižiny se to jmenuje podle toho, jak si hlavní hrdinka nechá přistřihnout- "zkrátit"- své dlouhé vlasy, které na ní všichni obdivují