Papoušek senegalský zvaný "senegalec"
Popis:
Záda, křídla a klínek na prsou zelený, hlava šedá až tmavě šedá, příuší se stříbrným nádechem, břicho žluté až červené, spodní strana křídel a ocasu světle žlutá, oční okruží a zobák černé, duhovka žlutá, nohy tmavě šedé, samičky mívají prsní klínek protažený až mezi nohy, pod ocasem bývají zelené.
Velikost: 23cm
Výskyt:
Senegal, Guinea, Mali, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Gambie, Nigerie, Kamerun, Čad.
Senegal, Guinea, Mali, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Gambie, Nigerie, Kamerun, Čad.
Status:
Hojný, místy stavy kolísají v závislosti na potravní nabídce. Jedním z nejčastěji a nejhojněji odchytávaných a dovážených papoušků na světě.
Hojný, místy stavy kolísají v závislosti na potravní nabídce. Jedním z nejčastěji a nejhojněji odchytávaných a dovážených papoušků na světě.
Poznámka:
Velice žádaný papoušek - společník. Výrazné schopnosti naučit se mluvit, pískat melodie a napodobovat zvuky. Ručně dokrmená mláďata jsou milá a přítulná. Ptáci z odchytu se k ochočení nehodí a většinou zůstávají po celý život bázliví a plaší.
Velice žádaný papoušek - společník. Výrazné schopnosti naučit se mluvit, pískat melodie a napodobovat zvuky. Ručně dokrmená mláďata jsou milá a přítulná. Ptáci z odchytu se k ochočení nehodí a většinou zůstávají po celý život bázliví a plaší.
Afričtí papoušci jsou méně chraptiví než papoušci z Jižní Ameriky nebo z Austrálie.
Jsou velmi aktivní a jsou to rození klauni. Můžou být trošku panovační, ale dá se to překonat s kouskem zdravého rozumu. Většinou každý papoušek prochází stádiem kousání, ale nejméně jsou to africké druhy. Dospělí senegalci nekoušou z potěšení jako někteří jihoameričtí ptáci, ale jen za účelem agrese. Mladý papoušek kouše do všeho i do vašich prstů. musíte mu rázně ukázat, že se to nesmí. Když kousne, dejte ho do klece a chvíli ho ignorujte. To je to co papoušci nemají rádi. Pokud vás kousne a vy křiknete, může se mu tato dramatičnost zalíbit a on bude dále kousat. Pokuste se je vyrušit třeba hračkami nebo jídlem, aby přišli na lepší myšlenky. Jídlo nesmí být užíváno jako úplatek. Jestliže si papoušek vybere jednu osobu, považuje ji za svého partnera. Může proto brát vašeho partnera za hrozbu. Kousne proto, aby vás upozornil na to, že jste jenom jeho nebo kousne druhého člověka, aby ho jako vetřelce zahnal
Jsou velmi aktivní a jsou to rození klauni. Můžou být trošku panovační, ale dá se to překonat s kouskem zdravého rozumu. Většinou každý papoušek prochází stádiem kousání, ale nejméně jsou to africké druhy. Dospělí senegalci nekoušou z potěšení jako někteří jihoameričtí ptáci, ale jen za účelem agrese. Mladý papoušek kouše do všeho i do vašich prstů. musíte mu rázně ukázat, že se to nesmí. Když kousne, dejte ho do klece a chvíli ho ignorujte. To je to co papoušci nemají rádi. Pokud vás kousne a vy křiknete, může se mu tato dramatičnost zalíbit a on bude dále kousat. Pokuste se je vyrušit třeba hračkami nebo jídlem, aby přišli na lepší myšlenky. Jídlo nesmí být užíváno jako úplatek. Jestliže si papoušek vybere jednu osobu, považuje ji za svého partnera. Může proto brát vašeho partnera za hrozbu. Kousne proto, aby vás upozornil na to, že jste jenom jeho nebo kousne druhého člověka, aby ho jako vetřelce zahnal
Výživa papoušků
Správná a vyvážená potrava pro jednotlivé druhy papoušků rozhoduje o jejich zdravotním stavu, růstu a vývinu mladého organismu. Ovlivňuje také jejich plodnost a odolnost proti nemocem.
Papoušci, stejně tak jako i jiní živočichové potřebují bílkoviny, glycidy, tuky a minerální látky. Nezbytnou složkou jejich potravy je i pitná voda.
Bílkoviny jsou základní složkou všech živočišných buněk. Důležité a nenahraditelné jsou pro růst, rozmnožování, tvorbu vaječné bílkoviny, svalstva, peří apod. Ptáci je obvykle získávají s rostlinnou potravou.
Glycidy jsou zdrojem tělesného tepla a pohybové energie pro svalovou práci. Organismus tyto látky (škroby a cukry) získává hlavně zkrmováním obilovin. Přebytky jsou ukládány ve formě tuků jako rezervní látky. Pro ptačí organismus je to nežádoucí.
Papoušci, stejně tak jako i jiní živočichové potřebují bílkoviny, glycidy, tuky a minerální látky. Nezbytnou složkou jejich potravy je i pitná voda.
Bílkoviny jsou základní složkou všech živočišných buněk. Důležité a nenahraditelné jsou pro růst, rozmnožování, tvorbu vaječné bílkoviny, svalstva, peří apod. Ptáci je obvykle získávají s rostlinnou potravou.
Glycidy jsou zdrojem tělesného tepla a pohybové energie pro svalovou práci. Organismus tyto látky (škroby a cukry) získává hlavně zkrmováním obilovin. Přebytky jsou ukládány ve formě tuků jako rezervní látky. Pro ptačí organismus je to nežádoucí.
Tuky mají podobnou funkci jako glycidy. Ukládají se v organismu pod kůži, na břiše a mezi střevy.
Minerální látky jsou pro ptačí organismus stejně nepostradatelné jako bílkoviny, glycidy a tuky, nebot' se z nich tvoří kostra, peří, zobák a drápy. Nejdůležitější minerální látky pro ptačí tělo jsou vápník a fosfor.
Vitaminy jsou důležité a nepostradatelné pro výměnu látkovou, růst, zdraví a rozmnožování. Nedostatek vitaminů způsobuje hypovitaminózu, úplné odčerpání - vitaminózu. Důsledkem je onemocnění ptáka.
Vitamin A - je vitamin růstový, má vliv na rozmnožování, užitkovost a zrak. Je žádoucí pro nervovou a kosterní soustavu. Jeho nedostatek vytváří dispozice k onemocnění dýchacího ústrojí, k potížím zažívacím, infekčním a katarům. Je obsažen v kopřivách, červené mrkvi, salátu, nedozralém a naklíčeném obilí, mléku, žloutku apod.
Vitamin B - je znám v různé formě. Všechny skupiny (např. Bl, B2, B5, B6 a B12) mají svou funkci při přeměně látkové a jsou nezbytné pro vývoj organismu. Při jeho nedostatku vznikají poruchy růstu a dochází k poruchám zažívání. Zdrojem vitaminu B je naklíčené obilí (zejména pšenice), ořechy, vaječný žloutek a lihovarské a pivovarské kvasnice. Je obsažen v zelených částech rostlin a v živočišné potravě.
Vitamin C - je důležitý v době přepeřování, hnízdění a v nemocech. Jeho nedostatek způsobuje únavu, otoky, krvácení a malou odolnost proti infekčním nemocem. Je obsažen v zeleném krmivu, klíčících obilovinách a ovoci.
Minerální látky jsou pro ptačí organismus stejně nepostradatelné jako bílkoviny, glycidy a tuky, nebot' se z nich tvoří kostra, peří, zobák a drápy. Nejdůležitější minerální látky pro ptačí tělo jsou vápník a fosfor.
Vitaminy jsou důležité a nepostradatelné pro výměnu látkovou, růst, zdraví a rozmnožování. Nedostatek vitaminů způsobuje hypovitaminózu, úplné odčerpání - vitaminózu. Důsledkem je onemocnění ptáka.
Vitamin A - je vitamin růstový, má vliv na rozmnožování, užitkovost a zrak. Je žádoucí pro nervovou a kosterní soustavu. Jeho nedostatek vytváří dispozice k onemocnění dýchacího ústrojí, k potížím zažívacím, infekčním a katarům. Je obsažen v kopřivách, červené mrkvi, salátu, nedozralém a naklíčeném obilí, mléku, žloutku apod.
Vitamin B - je znám v různé formě. Všechny skupiny (např. Bl, B2, B5, B6 a B12) mají svou funkci při přeměně látkové a jsou nezbytné pro vývoj organismu. Při jeho nedostatku vznikají poruchy růstu a dochází k poruchám zažívání. Zdrojem vitaminu B je naklíčené obilí (zejména pšenice), ořechy, vaječný žloutek a lihovarské a pivovarské kvasnice. Je obsažen v zelených částech rostlin a v živočišné potravě.
Vitamin C - je důležitý v době přepeřování, hnízdění a v nemocech. Jeho nedostatek způsobuje únavu, otoky, krvácení a malou odolnost proti infekčním nemocem. Je obsažen v zeleném krmivu, klíčících obilovinách a ovoci.
Vitamin D - je důležitý pro látkovou výměnu vápníku a fosforu v organismu. Jeho nedostatek způsobuje rachitidu. Obsažen je v rybím tuku, zelených rostlinách, mléku a vaječném žloutku.
Vitamin E - ovlivňuje funkce orgánu, růst a rozmnožování. Jeho nedostatek narušuje normální činnost pohlavních orgánů. Vitamin E je obsažen v klíčících obilovinách a v zelených částech rostlin.
Vitamin K - (K1,K2 a K3) podporuje tvorbu protrombinu, tj. látku, která příznivě ovlivňuje srážení krve. V organismu je vytvářen mikroflórou střev. Zdrojem jsou syrová vepřová játra, zelené rostliny, obilí a jehličí smrku a borovice.
Vitamin E - ovlivňuje funkce orgánu, růst a rozmnožování. Jeho nedostatek narušuje normální činnost pohlavních orgánů. Vitamin E je obsažen v klíčících obilovinách a v zelených částech rostlin.
Vitamin K - (K1,K2 a K3) podporuje tvorbu protrombinu, tj. látku, která příznivě ovlivňuje srážení krve. V organismu je vytvářen mikroflórou střev. Zdrojem jsou syrová vepřová játra, zelené rostliny, obilí a jehličí smrku a borovice.
Potravu, kterou konzumují papoušci můžeme rozdělit do třech skupin. Je to:
- potrava rostlinná (rostliny, semena, naklíčené krmivo, ovoce, bobuloviny, pupeny, větve dřevin, kůra, stromů apod.)
- potrava živočišná (měkký žír, mravenčí kukly, slanina, rybí tuk, mléko apod.)
- potrava nerostná (písek, vápenná omítka, sépie, vaječné skořápky, kuchyňská sůl, rybí a kostní moučka apod.)
Složení krmné dávky
semena: slunečnice, kardi, kukuřice, oves, pšenice, ječmen, pohanka, lesknice, proso, dýně, semenec, boby, rýže
ovoce: jablka, hrušky, třešně, citrusové plody, rybíz, angrešt, hroznové víno
zelenina: mrkev, červená řepa, mangold, zelí, kapust, okurky, papriky
bobule: jeřabiny červené a černé, hloh, bezinky, šípky, trnky
zelené krmení: ptačinec, pampeliška včetně kořene, kokoška, afrikány, špenát, jitrocel, různé plevely a mladé výhonky stromů s listy, pupeny a květy.
S velkým nadšením berou polozralé klasy obilí a kukuřici v mléčné zralosti (zamrazujeme též na zimní období).
Do zvláštních misek se mohou dávat granule určené pro africké papoušky